Japonské pily

Japonské pily mají pravděpodobně svůj původ v Číně, ale až pod rukami japonských řemeslníků (Shokunin) a jejich mistrů (Takumi) se z nich staly nástroje, které nenajdou srovnání. Mezi první pily, které se dostaly do dnešního Japonska patří tzv. Maebiki - Nokogiri (obr. 1), jednalo se o pilu určenou především pro rozmítání řeziva. Do té doby byla příprava prken, fošen či trámů čistě záležitostí tesařů. Výroba materiálu byla zdlouhavá a těžká práce a její usnadnění pomocí pil vedla k novým řemeslníkům, pilařům, kteří se nazývají Kobiki - Shokunin. Dnes již toto řemeslo prakticky vymizelo a Kobiki už nepotkáte. Traduje se, že Kobiki byli větší a silnější než běžní japonci.

I tyto pily měly původně ostří zubů na svých čepelích nakloněné tak, aby řezaly směrem od sebe, tlakem, jak to známe u západních typů pil. Nejspíše pracovní styl Shokuninů a uspořádání dílen (před nástupem moderních dřevařských provozů) vedl k tomu, že byly zuby pil otočeny, aby mohli řezat tahem. Také věděli, že ocel, ze které kováři čepele vyráběli byla velmi tvrdá, ale křehká. A pokud se během řezu pila zasekla a Kobiki pokračoval v tlaku, tak pily často praskaly. Další výhodou, kterou tím získali byla možnost vyrábět čepele velmi tenké, dnes až 0,2mm. Tenká čepel prořezává dřevo velmi rychle a podporuje přesně řezy. Také jemné ostří na zubech čepelí těchto pil zvyšuje přesnost řezání. Podobně jako člověk reaguje na jemný hrot pera tak, že píše menším a přesnějším písmem.

Pila byla vždy základním nástrojem Shokunin a péče o pily a jejich ostření, byla další řemesla, která si musel osvojit. V dnešní době, kdy i Japonci žijí rychlejším, moderním způsobem se již běžně používají pily, které mají vyměnitelné čepele. Tuto potřebu přinesl také vývoj v materiálech, kdy i v Japonsku se běžně používají překližky, LTD, apod., což vedlo k potřebě náhradních čepelí. 

Čepele japonských pil jsou vyráběny z velmi kvalitní vysoko uhlíkové oceli, která je velmi tvrdá, avšak křehká. Při nevhodném použití pily se může snadno stát, že se vám zuby vylomí nebo dokonce celá čepel praskne. Proto je nutné při výběru pily dbát na to, za jakým účelem je pila kupována a podle toho se řídit. Výhodou pil bez možnosti výměny čepele je jejich zakalení celé čepele. U vyměnitelných jsou kaleny pouze zuby. Celokalené čepele poskytují větší pevnost čepele a podporují v přesném vedení řezu. Jsou však v rukou začátečníka velmi náchylné a vzhledem k vyšší ceně si můžete způsobit větší škodu. Proto doporučuji do získání větších zkušeností pily s vyměnitelnými čepelemi. Např. výrobce KIJIMA dokonce nabízí vyměnitelné čepele, které jsou celokalené. Při výběru pily je nutné dbát také na ostří jednotlivých zubů, jsou jiné pro tvrdé a měkké dřevo. Ostří japonských pil budu věnovat samostatný článek. 

V přehledu japonských pil se zaměřím spíše na pily, které se používají v truhlářství či tesařství. Základní typy japonských pil jsou:

Ryoba - nokogiri (obr. 2) je pila se dvěmi ostří na čepeli, jedna strana slouží pro podélné řezy (obr. 8), druhá pro příčné (obr. 7). Délka čepelí bývá mezi 200 až 360 mm. Čepel je u osazení tenčí než na špici a ve středu pily než na okrajích u zubů pily. To vede k menšímu tření během řezání. Počet zubů zde závisí na délce čepele, tzn., že všechny čepele 265mm budou mít stejný počet zubů. Menší ryoba - noko (210-265mm) se používají hlavně v truhlářství a větší (300mm a vice) zase spíše v tesařství. menší se ovládají jednou rukou, ty větší zpravidla oběmi.

Kataba - nokogiri (obr. 3) je pila s jednou hranou ostří na čepeli. Jsou vyráběny na příční řez nebo na podélný. U některých výrobců najdete i univerzální typ. U těchto pil je tradičně velikost od 250 do 300mm a liší se i počtem zubů. V Japonsku je nejoblíbenější velikost 265mm. Čím menší je tzv. rozteč zubů (např. 1,2 mm oproti 1,7 mm) tím je řez jemnější, čistý, avšak pila jde do řezu větší silou. U čepele pro podélný řez jsou zuby u osazení vždy menší. Zde se začíná řez. Výhodou pily Kataba - noko pro příčný řez je hluboký neomezený řez i s jemnými zuby, které u pil Ryoba - noko nejsou běžné. U podélného řezu je zase pila Kataba - noko výhodná pro dlouhé finální podélné řezy. U pil Ryoba - noko totiž může druhá hrana ostří kvůli většímu rozvodu zubů poškodit řezanou plochu. V případě řezání mokrého dřeva vybíráme pilu s menším počtem zubů pro lepší odvod pilin z řezu na úkor jeho kvality.

Dozuki - nokogiri (obr.4) je pila pro velmi jemné řezy určená především pro příčný řez na vyřezávání čepů, ozubů. Pro podélný a diagonální řez je Hozohiki - noko, mnoho výrobců však udává Dozuki - noko i zde. Proto je nutné při výběru pečlivě nastudovat vlastnosti pily. Má velmi tenkou čepel (až 0,2mm) a její hřbet je vyztužen ocelovým páskem. Rozteč zubů může být až 0,8 mm, ale obvyklé je 0,9-1,4. Ostří zubů pro příčný řez má 3 úhly nábrusu. liší se podle tvrdosti dřeva, na které má být použita. Rozvod zubů je velmi malý, řez nezanechává stopy na ploše. Při používání doporučuji čepele otřít kaméliovým olejem pro menší tření. Řez se vede pod úhlem 10 - 15 stupňů a pila se drží jednou rukou, kdy ukazováček směřuje směrem k řezu. 

Azebiki - nokogiri (obr.5) - existuje více druhů, s čepelí typu ryoba nebo kataba. Charakterická je krátkou zahnutou čepelí a dlouhým krkem, což ji umožňuje začínat řez uprostřed materiálu. Nejvíce se však používá při výrobě rybinových svlakových drážek. Podobný typ pily s dlouhým krkem, ale rovnou čepelí je Kamochiki - nokogiri, která se používá při řezání drážek. Tyto typy pil jsou dnes velmi často nahrazovány frézkami.

Kugihiki  - nokogiri (obr.6) je pila známá jako tzv. kolíkovačka určené hlavně pro příčný řez při odřezávání klínků, kolíků, hmoždíků apod.. Čepel pily je dlouhá do 180 mm, na špici je tenčí než u paty a to umožňuje ohnutí při řezu, 2/3 čepele jsou položené na ploše. Protože zuby nejsou rozvedené plocha zůstane bez poškození. 

Existuje mnoho dalších japonských pil, asi 20 typů, ale ty se pokusím popsat v některém příštím článku. Na závěr mi dovolte položit častý dotaz, kterou pilu si mám pořídit? Odpověď nebude natolik univerzální, jak je to jen možné. Podle mého názoru by v dílně žádného řemeslníka neměla chybět pila typu Ryoba - noko. Nábytkový truhlář ocení jistě Dozuki - noko a Kugihiki a zkušený tesař jemnou Katabu - noko na příčný řez.